Právě jsme s přítelem na cestě za Polární kruh, tak se můžete podívat, jak se máme na můj Instagram:

Za dobrodružstvím za polární kruh

6. srpna 2018 v 15:11 | Adéla |  Zápisník
Tak nějak jsem vždycky vzhlížela k lesům, k nádherným tvorům žijícím v tom voňavém lese a zároveň ve mně vzbuzovali respekt. Je tam ale takový klid, taková pohoda a člověk tam může být sám sebou. A z těch lesů se většinou do nebeských výšin tyčí skalnaté vrcholy, které se mi zdály vždycky nedostažitelné a obdivuji ty, kteří je umí vyběhnout. Jako malá jsem milovala Tatry, které tohle všechno v sobě nosí, a když tam přišla vichřice a všechny ty nádherné stromy spadly a zůstaly jen smutné šedé skály, plakala jsem kvůli toho u televizních novin. Ale takové nejsou jen Tatry, ale i země Severu, které byly pro mě vždy takovou mou vysněnou destinací.

A tak si dneska vyjíždím splnit svůj sen. Vidět pláně nekonečných lesů, vidět ty ostré sklanaté vrcholy, vidět nekonečné slunce a soby kráčející po silnici. Dneska vyjíždíme za dobrodružstvím! A jsem z toho vážně nervózní. Jedeme totiž autem a před námi je skoro 11 000 km plné zábavy a nového. A hlavně nádhery. Budeme spát ve stanu a vařit si na malinkém plynovém vařiči. Nikdy jsem takhle necestovala, jen o Velikonocích jsme si to jeli vyzkoušet tady po Čechách, ať víme, jestli jsme schopni to zvládnout. A Světe div se, my fakt jedeme!

Takže dneska vyjíždíme směr Polsko, dále přes Pobaltské státy až do Finska, Norska a Švédska. Už se nemůžu dočkat, ale jak už jsem psala výš, jsem z toho nervózní a dost se bojím, co nás po cestě všechno může potkat. A tak kdo má zájem se pokochat krásami výletu, případně se i zasmát, až něco nešikovného vyvedu, můžete se mrknout na můj Instagram a pustit si třeba nějaké to "storíčko", které budu nechávat, případně se mrknout na příspěvky.

Po navrácení zpět do reality, bych ráda sepsala, kde jsme všude byli a pomohla tak těm, co se chystají na podobnou cestu, protože mě by tyhle informace hrozně pomohly.

Přeji nádherný zbytek prázdnin,
Adéla
 

Běžím, utíkám

11. října 2016 v 8:32 | Artis |  Jednorázové
Běžím. Utíkám.
Zakopávám.

Ležím na zemi, bodá mě v boku a plíce nestíhají. Jako by mi někdo zapichoval jehličky do plic a já nemohla popadnout dech. Musím se zvednout a běžet dál, jinak je konec.

Pomalu se zvedám, opírám se o kmen statného stromu. Od pusy se mi zvedá obláček páry, zima přišla. A oni s ní.
Dávám se pomalu do běhu. Nohy nestíhají, ale strach mě nutí utíkat dál. Přece jim svou duši nedám zadarmo. Chci bojovat, chci žít. Mám toho tolik před sebou, ještě nemůžu umřít.

Ačkoliv tohle je horší než smrt. Smrt by byla oproti krádeži duše vysvobozením. Začínám si hrát s touto spásnou myšlenkou, jenže jak to provést?
Zastavuji se, abych si to vše pořádně promyslela. Ale to byla chyba. Zem se pokrývá ledem a oni jsou všude kolem mě, přibližují se a uzavírají kruh. Popadá mě panika, jsem tak hloupá! Před nimi neuteču. Dnes už ne. Dnes nadešel můj konec.

Poslední kapka statečnosti, rozrážím jejich kruh.

A tak dál běžím. Dál utíkám.

J. R. R. Tolkien - Silmarillion

17. srpna 2016 v 21:30 | Artis |  Recenze
# tato kniha je zařazena do projektu Čteme s radostí (Knižní výzva 2015)

Originální název: The Silmarillion
Počet stran: 296 stran

Krátce o autorovi
- anglický prozaik, filozof, kritik
- znám především pro vytvoření fiktivního světa, jazyka a sepisování příběhů z tohoto světa (pohádky), které zobrazují boj mezi zlem a dobrem
- považován za otce fantasy - jako první položil obraz mytologických postav a ras (elfové, hobiti, trpaslíci)

Anotace
J. R. R. Tolkien stvořil ve své Středozemi celý nový svět, který osídlil rozličnými plemeny rozumných i nerozumných bytostí, dal mu tvar, jejž zachytil v mapách, dal mu jazyky i písmo. V Silmarillionu jsou shromážděny dějiny Středozemě od jejího stvoření božským Ilúvatarem přes vyprávění o jejím utváření a osídlování až k hrdinům, kteří jí přinesli slávu. Součástí této historie je i povstání í nepřítele, zosobnění temné moci, který se ve své pýše postaví moudrosti a dobru, je sice poražen, ale znovu se vzmůže a vrací.

Můj názor
Všichni znají profesora Tolkiena hlavně díky trilogii Pána prstenů. Má první kniha od tohoto známého autora byla Hobit. Krásný dětský příběh, který člověku vykouzlí úsměv na tváři. K této knize jsem se dostala ve škole. Každý rok jsme dostali seznam 30 knih, ze kterého jsme si vybrali každý jednu knihu a udělali o ní referát spolužákům. Na seznamu figurovala tato kniha. Jelikož jsem si zamilovala filmovou podobu Pána prstenů a knižní příběh Hobita, chtěla jsem si přečíst od autora vše. Řekla jsem si, že tohle mě nakopne tuto výzvu splnit, a knížku jsem si tedy vybrala.

A udělala jsem moc dobře. Ačkoliv je to kniha, která nemá souvislý příběh, který by byl chronologicky vyprávěn, je velice čtivá. Nazvala bych jí takovou kronikou. Zobrazuje veškeré události od počátku až po samotný konec kouzelné Středozemě. Jsou to hrdinské činy, romantické příběhy i válečné výpravy. Abych celý příběh pochopila, nastudovala jsem si mapy a zkoumala putování elfů, lidí a trpaslíků. Příběh mě polapil a už nepustil.

Na základě této knihy jsem si zamilovala pana Tolkiena. Je to neskutečné dílo, co dokázal vytvořit. Vše je propojené tenkými vlákny pavučinky. Vše dává smysl a jasný obraz. Každý krok je pečlivě popsán do detailu. Je to opravdu celoživotní dílo, které v jistých chvílích připomíná Bibli (hlavně při vzniku světa Ardy). Pro zajímavost vám uvedu jeden zajímavý fakt: kniha má 260 stránek - v 10 větách je zde zmíněn příběh Pána prstenů. Tak je dílo rozsáhlé a jednotlivé příběhy stránek jsou rozepsány v dalších knihách. Opravdu jsem byla unešena a ačkoliv jsem to četla skoro před rokem, cítím při této recenzi stále silné emoce, které ve mně příběh vyvolal.

ilustrační obrázek ze stránek www.arara.cz
anotace ze stránek www.argo.cz

Kam dál

Reklama