Úsvit nového dne - 8.kapitola

11. prosince 2011 v 11:28 | Artis |  Úsvit nového dne

Kdo To může být? Jsem tu jenom sama. Někdo musel přijít. Asi to bude Julián. Přišel mě zkontrolovat. Pomalu jsem se otočila, ale ten koho jsme tam viděla nebyl Julián, ale Adam. Koukala jsem jako přimražená. Nebyla jsme se schopna pohnout ani promluvit. Adam viděl, že mne zaskočil a tak se hned omlouval. "Promiň že jsem tě vyrušil. To jsem nechtěl. Klidně odejdu." On chce odejít? Ne, musím s ním mluvit! "Ne, prosím, neodcházej." Kývnul a posadil se do křesla naproti mně. Chvilku jsem takhle seděli a koukali na sebe. Pak ale Adam promluvil: "Copak tady děláš, Daniel?" "Já… Srazilo mě auto." Nechtěla jsem aby mě viděl, že se mi derou slzy do obličeje, a tak jsem se rychle otočila. "Bože můj!" promluvil najednou přes vzlyky Adam. Otočila jsem se. Stál nade mnou a plakal. Postavila jsem se a objala jsem ho. Stáli jsem tak a objímali se. Stále ale asi nevíte, odkud my se známe. Tak vám to povím…


***
Adam se přistěhoval do našeho malého městečka, když mi bylo 11. Bydlel ve starém domě, který ale krásně opravili. Protože jsou mí rodiče hodně aktivní, šli jsme se s nimi přivítat kouskem koláče. Nevěděla jsme že mají kluka, zjistila jsem to až tehdy, když nám otevřel dveře. Měl krásné hnědé vlasy a úžasné kočičí oči. Byl tehdy o rok starší jak já a od té doby jsme se stali nejlepšími přáteli. Jezdili jsme spolu do školy, chodili na hřiště, dokonce jsem kvůli němu začala hrát basket. Vyrůstali jsme spolu a jak čas běžel stali se z nás puberťáci. Vzpomínám si na ten úžasný den. Já jsem měla 15 a on slavil 16-té narozeniny. Slavil je ve svém domě ve sklepě. Měl tam spoustu přátel. Byl to první večer kdy jsem okusila alkohol. Adam mi řekl, že když má těch 16 let, mám se napít na jeho zdraví.Jak večer stoupal do pozdních hodin, lidí ubývalo a jeho přátele odcházeli. Nakonec jsme zůstali jen my dva. Pili jsme víno, které je dodnes mým nejoblíbenějším. Tancovali jsme ploužák. V tu chvíli jsem byla opravdu šťastná. Když najednou vzal můj obličej do svých rukou a řekl mi něco, co mi změnilo život. "Miluju tě Daniel a jsem rád, že jsi vkročila do mého života." A pomalu mě políbil. Byla to úžasná chvíle mého života. Od té chvíle jsme se stali párem. Byla jsem s ním šťastná. Strávili jsme spolu každou chvíli, jak to jen možné bylo. Ale nastal den, kdy se něco stalo. Byli jsme spolu rok a půl a slavili jsme naše pěkné výročí. Po cestě domů mi šel Adam koupit růži do pouličního květinářství, jenomže mi tu růži už nedonesl. Uklouzl na náledí a těžký náklaďák ho srazil. Dlouho jsem se nemohla z toho vzpamatovat. Nechtěla jsem tomu věřit. Rok mi trvalo než jsem se dostala opět do rovnováhy.
***
A teď se stane tohle. I já sama umřu. Jistě, mám tady babičku a teď i Adama, jenomže co má rodina na zemi? Chce se mi brečet.
"Daniel, když jsem umřel, chtěl jsem pro tebe život věčný, abys mohla být šťastná s někým jiným. Ale najednou jsem tě viděl tady. Nevěděl jsem, že jsi to ty, ale tvé krásné vlasy, tvá vůně mi potvrdila to že jsi to ty. Proč jsi tady? Umřel jsem já, ty jsi měla zůstat a žít život věčný. Je to nespravedlivé." Adamova řeč mě probudila. " Možná že osud chtěl, abych nebyla šťastná s někým jiným, ale jedině s tebou."

**Pozn. Autora:Je to hodně romantické, nezdá se Vám? :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lu Lu | 11. prosince 2011 v 12:25 | Reagovat

:-)  :-) Geniálne :-D Och to je fakt poriadne romantické. Aj smutné. Presne všetko, čo má byť v poriadnej poviedke :D

2 Artis Artis | Web | 11. prosince 2011 v 12:36 | Reagovat

[1]: Děkuji. Snažím se :)

3 Tenebrae Tenebrae | E-mail | Web | 11. prosince 2011 v 13:25 | Reagovat

Zdá. Ale ja romantiku ľúbim. :D :D Ale koľko má rokov? Veď keď spolu začali chodiť mala 15, chodili spolu rok a pol a keď zomrel, rok jej trvalo, kým sa s tým vyrovnala. To by znamenalo, že má 17,5 alebo ešte viac. Ale to len taký detail. Moje hypotézy si neber k telu. Pochybujem, že t niekomu bude vadiť. To len ja som taký exot. A vlastne to nevadí ani mne. :D :D Perfektná kapitola. Je to stále lepšie a lepšie. :D teším sa

4 Babble Babble | E-mail | Web | 11. prosince 2011 v 16:53 | Reagovat

Nádherná, súhlasím s Tenebrae že je to čím ďalej tým lepšie. Len mne vadí že sú tak krátke časti :D Ale moja ideálna dĺžka by bola jedna kniha :D A romantické to je neboj:D

5 Lů | Web | 11. prosince 2011 v 18:47 | Reagovat

romantika...pěkně se to vyvíjí!

6 Artis Artis | Web | 11. prosince 2011 v 21:50 | Reagovat

[3]: Ano, je jí mezi 17 a 18. Je ve druhém ročníku na střední škole. Mělo by to vycházet. Šla totiž o rok později. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama