Březen 2015

Sečteno, podtrženo

29. března 2015 v 21:03 | Artis |  Téma týdne
Téma týdne - "Co bude dál?"

JednotkaPočet jednotek
Světová válka2
Zničená válečná území-
Lidské ztráty(0; ∞)
Koncentrační tábory, otroci-
Těžba-
Spalovny, továrny, fabrikynespočetně mnoho
Těžba lesů a tropických pralesů(0; ∞)
Výbuch jaderné elektrárny2-3
Korupce-
Únos50 +
Migrace-
Utlačování, nespravedlnost-
Krize5+
Zničené ovzduší-
Ozónová vrstva v p*deli-
Změny počasí-
Tání ledovců50+
Ohrožené druhy flóry a fauny63 837
_______________________________________________

Cena celkem = ZÁNIK

Úsměv - náš dar

22. března 2015 v 20:25 | Artis |  Co mě zaujalo
V poslední době jsem se hodně zaměřila na to, jak se lidé smějí. Pak mi vyvstanuly v hlavě otázky, proč to tak všechno je, proč se lidé smějí a za jakým účelem to vlastně děláme. Přečetla jsem si nějaké články a osobně bych si to i ráda shrnula. Tudíž jsem se rozhodla napsat článek.

Smích a úsměv - symbol štěstí, radosti a i důkazu lásky. Proč se ale vlastně člověk směje a v čem ho to posiluje? Existuje opravdu srdečný smích nebo jsou jen všechny naše pokusy se zasmát falešné, jen abychom se někomu zalíbili? Říká se, že smích léčí a sbližuje. Jak to ale funguje, je tomu opravdu tak?

Náhlé změny mé mysli

15. března 2015 v 19:38 | Artis |  Zápisník
Drazí čtenáři,

v poslední době se hodně zamýšlím nad tím, co se kolem mě děje. Lidské chování, situace, dojmy, utváření vlastních názorů. Napadá mě spousta tématů, které bych si chtěla objasnit. Možná za to může právě můj článek o obchodních centrech, který vše rozpoutal. V hlavě mi výří myšlenky a spousta nápadů. Už mám sepsaný článek, který v brzké době zveřejním - je o lidském smíchu. Snad to bude zajímavé, nikdy jsem moc takové články nepsala, ale v poslední době se mi to moc líbí a přijde mi, že to i samotné čtenáře láká. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Asi mám moc volného času, což vlastně nemám, ale napadá mě, že bych si mohla vymyslet nějaké stálejší přidávání článků. Možná nějaké krátké povídky, jelikož ráda píšu, ale nic nepíšu (nedává smysl). Proto bych možná si udělala nejaké pravidlo a napsala něco občas, vždycky když potřebuji uvolnit emoce, rozhořčení, smutek a vztek, chci psát..

Každý máme právo na štěstí. Jen pro každého, je štěstí něco jiného.
Artis.

Malé činy mohou být užitečné

12. března 2015 v 17:48 | Artis |  Téma týdne
Téma týdne - "Životní poslání"

Každý má jistě své nějaké přání, které si chce moc splnit. Každý si vytyčil své cíle a přibližně tuší, co bych chtěl dělat. Mým přáním je být spokojená s tím, co v životě udělám a navštívit severské země - tu nedotčenou krajinu (v mých očích, skutečnost může být klidně jiná). Můj cíl je už od 5. třídy stát se doktorkou. Ale jsem schopna si tohle splnit a dosáhnout toho? Třeba jsem se narodila a byla předurčena k něčemu jinému, i přesto že už pěknou řádku let vím, co chci dělat.

Myslím si, že jsme se narodili už s danou budoucností, která může mít více konců, je jen na nás, který si vybereme. Myslím si, že každý má své životní poslání. Může být jen maličký, drobný čin, který ale v celkovém efektu bude obrovský. Jen to nikdy nezjistíme. Každý tady jsme za nějakým účelem - ať už dobrým, či zlým. Možná bude hnusné to, co tady napíšu, ale co když i Hitler měl své poslání? Co když, kdyby neudělal to, co udělal, by bylo na světě v tuto chvíli přelidněno a už bychom se zde nevešli (absurdita, já vím)? Ale co když to bylo jeho životní poslání (je to velice hnusné).

Teď si určitě říkáte, jaká jsme asi hloupoučká, že píšu takové věci, ale trochu se nad tím zamyslete. Dneska jste třeba šli po jiném přechodu, tím jste nezašlápli žížalu, a tak se mohl posilnit nějaký ptáček, který zařídí něco dalšího a nakonec tím třeba zachráníme 5 stromů (přijde mi to komplikované jako matematika na SŠ od naší profesorky). Je to asi velice složité na vysvětlení, nevím jak vám předat mé myšlenky, ale snažím se říct, že ať už děláme něco užitečného či neužitečného (v našich očích), můžeme to dělat pořádně a i těmito činy můžeme něčeho dosáhnout. A i to může být naše životní poslání.

Snad jsou mé myšlenky dostatečně srozumitelné, i přes jejich nelogiku. Pokud byste nerozuměli, pokusím se to vysvětlit jinak.

doprovodný obrázek Švédsko ze stránek www.weheartit. com

Je rodina základem státu?

9. března 2015 v 18:19 | Artis |  Co mě zaujalo
Před nedávnem, v hodině češtiny, jsme dostali za úkol napsat fejeton na téma "Rodina základ státu". Při tomto tématu jsem nejdříve nevěděla co napsat, ale pak mi to došlo. Problém nás všech, mladých i starých. Řešíme to dnes i denně nebo vlastně vůbec, jelikož nechceme být nazváni nevzdělanci. A tak jsem se rozepsala, možná i trochu rozohnila. Rozhodovala jsem se, zdali tento článek zveřejním, ale jelikož mi to přijde, jak už jsem řekla, jako problém nás všech, zveřejním ho.

Dědova moudrá slova

7. března 2015 v 15:20 | Artis |  Téma týdne
Téma týdne - "Svět z plastu"

Nač se zahazovat s láskou,
když stejně naše oči máme zalepené páskou.
Páskou tmy a neklidu,
doufejme, že nevyrobenou z polyvinylchloridu.

Vždyť ten by nás zabil,
jak můj děda pravil,
PVC se vyhýbej,
pouze polyethylentereftalát používej.

Nač ta dědo slova moudrá,
vždyť z plastu je teď i obloha modrá.
Ta je vyrobena z polypropylenu,
aby vyplavala nad hladinu. *

Nad hladinu našeho světa,
světa z plastu,
kde nezbývá kapka chlastu.


Nikdy jsem dobrý básník nebyla, tohle je jen pokus o srandu, chytlo mě mé "kvalitní básnické střevo".

* vysvětlivka - polypropylen má nízkou hustotu, vyrábí se z něj lana, která se drží nad hladinou vody

Kam za výlety - přece do obchoďáku

4. března 2015 v 14:23 | Artis |  Co mě zaujalo
Bydlím ve městě, kde je asi velice normální, že na každém rohu narazíte na obchod. Vlastně teď už ne obchod, ale doslova kolosální obchodní centrum narvané do prasknutí, vyřvávající neonovými nápisy a lákající na skvělé ceny. Jenže je tohle normální? Pochybuji, že člověk byl stvořen pro to, aby si místo přírody užíval plnými doušky zkušební kabinky.